Žďárské vrchy
Průvodce oblastí
Českomoravská vrchovina je rozsáhlé pohoří bez zřetelné hřebenovité linie, rozkládající se podél bývalé zemské hranice mezi Čechami a Moravou.Je to oblast nádherné a zároveň drsné přírody. Rozkládá se na území pěti okresů, sahá od jihočeských rybníků až k okraji Hané. Typickým reliéfem jsou zde mírně zvlněné terény, ojediněle se z ní zvedají vyšší vrcholy, jejichž výšky dosahují přes 700 m a zcela ojediněle i přes 800 m. V některých částech vrchoviny jsou vhodné podmínky pro lyžařské sporty, například Křemešník (765m). Prochází zde evropské rozvodí mezi řekami Doubravou, Sázavou a Želivkou na straně jedné, a Svratkou, Oslavou, Jihlavou, Rokytnou a Dyjí na straně druhé.
Žďárské vrchy se nacházejí ve východní části Českomoravské vrchoviny a jejich hranice jsou vymezeny většími městy, které leží na jejích okrajích - Nové Město na Moravě, Žďár nad Sázavou, Hlinsko, Polička a Bystřice nad Pernštejnem. Patří k nejvyhledávanějším rekreačním oblastem u nás. Chráněná krajinná oblast zde byla vyhlášená v roce 1970. Územím prochází evropské rozvodí mezi Černým a Severním mořem. Hlavním centrem je město Žďár nad Sázavou, které má velký význam z hlediska cestovního ruchu a je bohaté na historické památky. Devět Skal, Tisůvka, Čtyři Palice a další skalní útvary jsou přitažlivé pro horolezce. Koupání v osvěžující vodě rybníka Velké Dářko. Žďárské vrchy nabízí ideální podmínky především pro běžecké lyžování (především okolí Nového Města).
Železné hory se rozprostírá v centru Českého masivu. Na severozápadě zasahují Chvaletickou pahorkatinou do údolí Labe u Týnce nad Labem, na severozápadě klesají do Čáslavské kotliny a na severu do Chrudimské tabule. V jižní části navazují Žďárské vrchy, na jihovýchodě Hornosázavská pahorkatina. Převážná část oblasti má ráz členité krajiny porostlé převážně smrkovými, popřípadě smíšenými lesy. Chráněná krajinná oblast Železné hory byla vyhlášena roku 1991. Nejvyšší vrchol Železných hor - Pešava (697m) leží na východ od Hlinska.
Celá tato oblast, často krátce nazývaná Vysočina, je jednou z ekologicky nejzachovalejších oblastí České republiky a proto je právem nazývána Zeleným srdcem České republiky a nabízí ideální podmínky pro turistiku a cykloturistiku.
Z historie
Na území českomoravské vrchoviny, Žďárských vrchů a Železných hor docházelo k osídlování již v pravěku. Dokazují to např. keltské oppidum v Hradišti u Nasavrk nebo slovanské hradiště v údolí Loučky.
Neprostupnými hvozdy vedly obchodní stezky, např. lovětinská, haberská. V období přemyslovského státu se zde již náchází silná města, například horní města Jihlava, Kutná Hora, královská věnná města jako Polička a Chrudim.
16. století je spojeno s renesančními úpravami a výstavbou nových měst, paláců a zámků. 17. století je charakterizováno ničivými vpády švédských vojsk během třicetileté války ale také cennámi barokními stavbami z konce 17. a počátku 18. století. setkáváme se zde s díly slavného barokního stavitele J. B. Santiniho.
V 19. století dochází jako v jiných částech zemí Koruny české k rozvoji průmyslu a obchodu. Je to spojeno také s budováním železničních tratí. V době národního obrození z tohoto kraje vychází význační buditelé, jako například K. Havlíček Borovský. Tvoří zde řada malířů, připoměňme známý cyklus "Kameniček" Antonína Slavíčka, malíře Antonína Chittusiho nebo Jindřicha Pruchu. Z Nového Města na Moravě pocházejí významní sochaři Jan Štursa a Vincenc Makovský.
