Český les
Popis
Český les je horský masiv dlouhý zhruba 80 km, který tvoří přirozenou hranici mezi Českou Republikou a Německem. Pohoří leží v západní části Plzeňského kraje a nachází se na území bývalých okresů Cheb, Tachov a Domažlice. Zhruba uprostřed prochází Českým lesem dálnice D5, která vede z Prahy na hraniční přechod Rozvadov - Waidhaus. Od Šumavy je Český les oddělen nižší Všerubskou vrchovinou. Nejvyšším vrcholem je Čerchov, který se tyčí do nadmořské výšky 1042 m nedaleko Domažlic. Celá oblast byla vyhlášena v roce 1990 oblastí klidu „Český les“, která byla po přijetí zákona o ochraně přírody a krajiny v roce 1992 přejmenována na Přírodní park Český les.
Podle geomorfologického členění patří toto území do Šumavské subprovincie, resp. Českoleské oblasti. Přírodní park pokrývá geomorfologický celek Český les a zasahuje do západní části Podčeskoleské pahorkatiny. Podle nadmořské výšky, geomorfologických poměrů a členitosti reliéfu se Český les člení na Dyleňský les, Přimdský les, Kateřinskou kotlinu a Čerchovský les.
Na území bývalého okresu Tachov se nachází pouze Přimdský les a Kateřinská kotlina. Na západě je oblast ohraničena státní hranicí s Německem, na severu a jihu hranicí bývalého okresu Tachov a na východě tvoří hranici Přírodního parku Český les linie obcí Broumov - Zadní Chodov - Chodský Újezd - Halže - Tachov - Studánka - Nové Sedliště - Přimda - Třemešné. Reliéf Českého lesa tvoří členitá vrchovina až plochá hornatina. Nadmořská výška se pohybuje v rozmezí 500 až 900 m nad mořem. Pohoří je téměř souvisle lesnaté s 80% převahou smrku. Nejvyšším vrcholem je Havran s nadmořskou výškou 894 m.
Památky
Světce
Světce jsou dnes součástí Tachova. Stával zde komplex kláštera, kostela a jízdárny. Klášter byl postaven v 17. století a po jeho zrušení Josefem II. v roce 1787 ho koupili Windischgrätzové a přestavěli na zámek. Dodnes je velmi dobře zachován a je využíván jako střední odborné učiliště. Kostel dostavěný roku 1700 zchátral a do dnešních dnů se dochovaly pouze zbytky obvodových zdí a jižní věž. Jízdárna pochází z doby romantismu a byla postavena kolem roku 1830. Po vídeňské jízdárně je druhou největší ve střední Evropě. V obvodových zdech jízdárny byly hostinské pokoje. Dnes se jízdárna rekonstruuje a prozatím je přístupná veřejnosti pouze v době konání koncertů, převážně vážné hudby, což není na překážku, protože její monumentalita vynikne nejlépe při pohledu z venku.
Ostrůvek
Na konci 18. století pracovala v obci Ostrůvek sklárna, ale už v roce 1838 je i se 6 sklářskými domky připomínána jako pustnoucí. Ve druhé polovině 19. století zde nechali Windischgrätzové postavit lovecký zámeček obklopený anglickým parkem. Zámeček byl výbornou základnou pro vyjížďky na lov. Zámek je dnes ve velmi dobrém stavu a je využíván jako rekreační objekt. V jeho blízkosti stojí dřevěná kaple a bývalé objekty hájovny.
Šelmberk
Hrad Šelmberk byl postaven necelý kilometr západně od osady Ostrůvek. Jednalo se o malý dřevěný hrádek, který stával na 9 metrů vysoké skalce obklopené příkopem a valem. Hrad byl pravděpodobně obydlen v první polovině 14. století a asi chránil osadu hledačů zlata. Dnes tu můžeme vidět skalku se zachovalým příkopem i valem. Okolí je poseto četnými romantickými skalkami s převisy.
Zahájí
Zaniklá obec se dělila na dvě části, a to na Přední a Zadní Zahájí. Stávala na státní hranici JZ od Staré Knížecí Huti. V roce 1930 zde žilo celkem 300 obyvatel. V 17. století zde stál zámek, pivovar, mlýn, pila a hospoda. Zámek stával na kopci nad obcí a byl několikrát přestavěn. Pravděpodobně byl již na konci 18. století zříceninou. Celá obec zanikla v 50. letech a ze zámku se dochovaly zbytky zdiva. Jsou schovány v lese na vrcholku kopce po levé straně od zelené trasy.
Přimda
Zřícenina hradu Přimda stojí na stejnojmenném kopci vysokém 848 metrů nad mořem. Přimda je považována po Pražském hradu za 2. nejstarší kamenný hrad v Čechách. Byl pravděpodobně postaven v roce 1121 Němci, ale hned poté byl obsazen a připojen k českému království. Hrad kromě své úlohy ostrahy hranic plnil ve 12. století i funkci královského vězení. Byl zde vězněn například Soběslav II. a Přemysl Otakar II. po nezdařeném pokusu o převrat. Na konci 16. století byla z hradu již jen zřícenina. Dnes je dochována pouze část obytné věže, tzv. donjonu, která byla v roce 1923 částečně dostavěna. V přístavku u věže je dochován vzácný románský záchod.
Diana
Lovecký zámeček leží v obci Diana nedaleko Rozvadova. Zámek byl vybudován začátkem 18. století v pozdně barokním slohu a okolo byl zřízen rozsáhlý anglický park s oborou. Dodnes je zámeček velmi dobře zachovalý. Několik desetiletí byl využíván jako domov důchodců a nyní je zpět v majetku hraběte Kolowrata. Interiéry zámku nejsou přístupné veřejnosti, ale okolí zámečku zaujme romanticky založené duše.
Z historie (autor Katka Jelínková)
Území Českého lesa bylo pravděpodobně osídleno už v pravěku. Dokládají to drobné náhodné nálezy, například z úpatí vrchu Přimda, ale archeologicky není toto území zatím dostatečně prozkoumané. První písemné zmínky o osídlení pochází z 12.století. Celý článek...
